"

Ironmana jsem zdolal díky EMS tréninku

23. 08. 2018 , aktualizace: 24. 08. 2018 Sdílej na Dragonboatsport.cz

Zdolat Ironmana díky EMS tréninku? 

Moje zážitky z dlouhého triatlonu OstseeMan

Plavání – 3,8 km
Kolo – 180 km
Běh – 42,2 km

Byl to můj nejdelší závod v životě

Na svůj nejdelší závod života jsem se přihlásil asi rok dopředu, jak už to u velkých mezinárodních akcí bývá. Zaprvé, aby ještě bylo místo mezi dvanácti sty účastníky a zadruhé, abych měl dost času na přípravu. Přece jen jsem vůbec netušil, do čeho jsem se kamarády nechal zlákat. Zatím jsem měl na kontě jen absolvování klasického maratonu, ale od toho posledního uběhly už tři roky.

Plán přípravy byl jasný

Závod proběhne v srpnu následujícího roku, tak od podzimu začnu běhat, v zimě přidám plavání a na jaře se opřu i do kola. A protože se nemůžu a ani nechci vzdát pracovních povinností a rodinných radostí, musím tréninkovou přípravu něčím podpořit. EMS by mohla být ideální varianta. Zapojím všechny svaly a je to krátké a intenzivní. Otázka zůstávala, zda to neohrozí tréninky jednotlivých disciplín, zda budu dostatečně zregenerovaný. Průběh přípravy však ukázal, že obavy byly naprosto zbytečné, spíše naopak. Plán tedy byl, zbývala realizace.

Konec běhání. Konec Ironmana?

Přestože mám za sebou dlouhou vrcholovou sportovní kariéru (gymnastika, sportovní aerobik), tak si nevzpomínám, že by u mě někdy závodní příprava skončila takovou katastrofou. Na podzim jsem ještě začal trochu běhat, ale skoro vše ostatní se začalo takříkajíc „sypat“. Kolem Vánoc jsem si lehce zranil achilovku, tak jsem dal měsíc odpočinek.

Když jsem znovu začal běhat, tak jsem achilovku cítil, ale rozhodl jsem se, že to rozběhám! Výsledek se dostavil celkem rychle. Při rychlejších nebo jen trochu delších tratích (cca 10 km a víc) jsem přetížil koleno druhé nohy, které vždy po běhu oteklo, a s běžeckým tréninkem byl konec. Průšvih zůstával i po pár sporadických pokusech na jaře. Plán přípravy se tedy změnil na systém „uvidíme“.

S tréninkem plavání jsem ani nezačal. Říkal jsem si, že když nemůžu pořádně běhat, tak samotné plavání mě na ironmanovi nezachrání. Kam se poděla moje sportovní morálka? Hrůza! V dubnu jsem přesto vytáhl silniční kolo a o víkendech jsem se trochu projel. Ať dělám alespoň něco. Podvědomě jsem ale účast na závodech v tu dobu už asi vzdal. Jediné, co jsem si udržel, bylo 20 minut týdně EMS, aby mě zase nezačaly bolet záda.

20 minut týdně EMS mně pomohlo zvládnout malou generálku

Kamarádi, kteří mě do účasti navezli, precizně celý rok trénovali všechny tři disciplíny. Pět týdnů před závodem chtěli absolvovat v rámci tréninku přibližně půl ironmana. Tak jsem si řekl, že se přidám a uvidím, co na to moje tělo. Když to koleno nevydrží, definitivně svoji účast vzdám. Přes 2 km plavání jsem zvládl bez problémů, na kole jsem za nimi trochu visel a běh jsem zkrátil raději jen na 12 km. A světe, div se, koleno bylo druhý den v pořádku. To není možné, já teda pojedu. Výmluva je pryč.

Rozhodnuto – postavím se na start!

7. srpna v 7 ráno jsem stál na startu na pláži Baltského moře s jedinou myšlenkou. Dneska ten závod dokončím, i kdybych se měl do cíle doplazit! OstseeMan je jeden z největších dlouhých triatlonů v Německu s účastí tří set štafet a 600 individuálních závodníků. Z toho tři z Česka. A pocit, když nám třem hráli 5 minut před startem českou hymnu, a devět set lidí se za chvíli vrhne do vln, je nepopsatelný!

Start!

Rozběh po písku, zpěněná hladina závodníků přede mnou, skoro žádné volné místo na plavání. Skok mezi lidské sardinky a kraul. Po sto padesáti metrech se všichni budou chtít otočit kolem bójky o 90 stupňů vpravo. To jsem zvědavý jak. Hlavně se neutopit, protože nikdo nepozná, že tam najednou nejsem. OK, zvládl jsem to. Teď se to trochu roztrhá a už je to jen o plavání. A taky jestli to vydrží svaly na rukách, protože vím, že nesmím unavit nohy. Po hodině a 27 minutách vybíhám z vody. Jsem šťastný, že mám první část za sebou. A překvapivě necítím nijak velkou únavu. Asi endorfiny.

Energie, energie... nesmí mně dojít energie

Najít svůj vak, převléct do cyklistického, vyzvednout kolo a jet. Nepřepálit začátek. Ani prostředek a ani konec. Těch pár získaných minut za vyčerpaný organismus před poslední disciplínou za to nestojí. A hlavně jíst, ať mi nedojde energie. Šest 30 km okruhů s celkovým převýšením 1400 metrů je dlouhých. Fakt! V posledním kole zpomalit, nacpat do sebe další tyčinky a banány, ať je tělo před maratonem v rámci možností připraveno.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A je to tu. Poslední disciplína

Po 8 hodinách výkonu vybíhám na maratonskou trať. Pět okruhů, každý o délce 8,44 km. Uvidíme, co na to kolena, kyčle, kotníky, záda a vše ostatní. Tady už se nemusím krotit, abych nepřepálil začátek. Půlmarathon celý běžím, jen na občerstvovačkách jdu, abych dokázal vypít vodu a kolu a nepolil se. Od 26. km si musím dávat dílčí cíle. Když to bude do kopce, můžu jít. Když budou okolo trati diváci, musím běžet. A diváci jsou skoro všude, ach jo. Nebo spíš super! To je to, co mě drží v tempu.

I když prší, všude okolo tratě jsou diváci a povzbuzují úplně každého. Nádhera! Poslední kolo je trochu očistec. Největší problém cítím na dopadových ploškách špiček. Už toho mají dost. Ale klouby jsou překvapivě v pořádku. Svaly je drží na správném místě. Svaly drží. Nevypověděly poslušnost. Samozřejmě jim chybí energie, ale to je po 12 hodinách logické. Vbíhám do cílové rovinky a naplno si to užívám. I trochu zrychlím, ať to na fotkách vypadá líp. Německý moderátor se pokouší vyslovit mé jméno. Jsem v cíli. Boží.

Jak je to možné?

Jakmile odezní endorfiny a nadšení z dokončení nejdelšího závodu v mém životě, začínám přemýšlet. Jak je možné, že jsem dokázal dokončit dlouhý triatlon prakticky bez tréninku vytrvalosti a jednotlivých disciplín? Jediná logická odpověď je, že díky EMS. Díky komplexní připravenosti svalů na výkon. Všech svalů. I těch, které bych normálně nebyl schopen natrénovat.

Díky EMS 20 minut týdně

Rozhodně však neberte moje zážitky jako návod, jak se připravit na extrémní výkon. Ani já nejsem na svoji (ne)přípravu hrdý. Jen určitá nepřízeň osudu mi ukázala, jak klíčovou roli ve sportu hraje perfektní svalová připravenost. A že nás svalově vyrovnané a natrénované tělo dokáže podržet i v takových situacích, kde by normálně muselo selhat. A že za ty natrénované svaly vděčím EMS tréninku.

Tomáš Krmíček,
Zakladatel sítě EMS studií  BODY EXPRESS

Zaujalo vás EMS cvičení?
Chcete vědět, jak Body Express a EMS funguje? 
Rádi byste začali cvičit, ale bojíte se, že to nezvládnete?
Zajímá vás, zda vám stačí jen Body Express?

Tomáš Krmíček v krátkém videu zodpoví všechny důležité otázky.

EMS studia  BODY EXPRESS v ČR

 


Jinde na Dragonboatsport.cz


HLAVNÍ PARTNEŘI